většina případů Parkinsonovy choroby (PD) ve věku 50 let je sporadická a studie dvojčat silně naznačují převahu prostředí nad genetickou etiologií.1 v epidemiologických studiích však bylo důsledně zjištěno několik faktorů, které mají hlavní účinky, ochranné ve všech případech: kouření,urát, 2 a konzumace kofeinu.3 ochranný účinek kofeinu (vyskytuje nejen v kávě, ale také v čaji, a některé limonády) byla prokázána ve velkých prospektivně sledovali populace mužů, s dramatické snížení rizika (až pětinásobně pro osoby, kteří pili více než 4 šálky kávy denně). Káva bez kofeinu neposkytla žádnou ochranu, poukazující spíše na kofein než na jiné látky v kávě nebo čaji jako na základní farmakologické činidlo. Žádný takový lineární vztah se vyskytuje u žen, u nichž ochranné účinky jsou buď neexistující, nebo U-tvaru.4 ochranný účinek kofeinu na parkinsonismus indukovaný 1-methyl-4-fenyl-1,2,3,6–tetrahydropyridinem (MPTP) v experimentálních modelech je obecně považován za podpůrný důkaz.5 randomizovaná kontrolovaná studie kofeinu pro léčbu PD zjistila zlepšení motorických projevů po 6 týdnech v sekundárních analýzách, ale ne předpokládané zlepšení nadměrné denní ospalosti. Kofein je antagonista receptorů adenosinu 2A (A2A-R) umístěných výhradně ve striatu a konkrétně ve středně ostnatých neuronech koexpresujících dopaminové receptory D2, což je kritické spojení v nepřímé motorické dráze. Lze navrhnout věrohodný model, kterým by blokáda adenosinových receptorů chránila dopaminergní neurony v substantia nigra před excitotoxickým poškozením.6 Několik randomizovaných kontrolovaných studií potvrdily účinnost istradefylline, selektivní A2-antagonista R, snížení „off“ čas a zlepšit motorické projevy PD.7 zkoumání mechanismů, kterými může kofein chránit před PD, je tedy užitečné úsilí.