Cíl: prozkoumat rozdíly ve střední hemodynamické indexy mezi hypertenzních a normotenzních jedinců a určit index krevní tlak, že nejsilněji koreluje s arteriální tuhost a cévní poškození značky.

metody: Kohorty 820 pacientů s hypertenzí a 820 normotenzních jedinců odpovídajícího věku a pohlaví do této studie bylo zařazeno. Měřili jsme rychlost karotid-femorální a karotid-radiální pulzní vlny (PWV), index augmentace aorty (AIx) a centrální krevní tlak pomocí analýzy pulzních vln a aplanační tonometrie. U těchto subjektů byl také testován plazmatický homocystein (HCY), vysoce citlivý C-reaktivní protein (hsCRP) a N-terminální natriuretický peptid typu pro-B (NT-proBNP).

výsledky: V obou hypertenzních a normotenzních jedinců, centrální systolický krevní tlak (SBP) a pulzní tlak (PP) byly významně nižší než brachiální SBP a PP; PP amplifikace byla výrazně nižší v normotensives (9.85∓6.55 mm hg) než u hypertoniků (12.64∓6.69 mmHg), ale zesílení poměry byly srovnatelné mezi oběma skupinami. Krevní tlak a věk úzce souvisely se ztuhlostí aorty. Ve srovnání s normotenzními předměty, hypertoniků vyšší krční-femorální PWV a AIx, a ukázal výrazně snížila PP zesílení poměru s věkem. Centrální PP byl silněji spojen s arteriální ztuhlostí a vaskulárními markery poškození než ostatní tlakové indexy. Multivariační analýzy odhalily, že karotid-femorální PWV a aortální AIx byly silně ovlivněny centrálním PP, ale ne průměrným krevním tlakem nebo brachiálním PP.

závěr: Centrální PP je přímějším indikátorem centrální arteriální tuhosti a lepším markerem vaskulárního stárnutí než jiné proměnné krevního tlaku. Tato zjištění podporují použití centrálního krevního tlaku jako cíle léčby v budoucích studiích.