Centrální adrenální insuficience: otevřené otázky týkající se diagnózy a léčba glukokortikoidy

Pozadí Centrální adrenální insuficience (CAI) je charakterizována poruchou adrenocorticotropin (ACTH) sekrece z důvodu nemoci nebo poranění hypothalamu nebo hypofýzy, což vede ke snížení produkce kortizolu. CAI podezření vzniká častěji u pacientů s nádory hypofýzy, lebeční ozařování/operaci/úrazu/infekce, stejně jako po exogenní glukokortikoidy odstoupení od smlouvy. Nicméně pozdní diagnóza není neobvyklá, protože CAI se může projevit nespecifickými příznaky nebo příznaky, jako je únava nebo hyponatrémie. Obsah databáze PubMed byla prohledána (roky 1980-2018), přičemž jako klíčová slova byla použita „centrální adrenální nedostatečnost“ a „nedostatek ACTH“. Následně byly prohledány referenční části načtených článků. Souhrnné dynamické testy jsou nutné, pokud ranní hladiny bazálního kortizolu nestačí k vyloučení nebo potvrzení CAI. Nejpoužívanější je krátký Synakthenový Test (SST) a pokyny Endokrinní společnosti doporučují vrchol kortizolu >500 nmol/L k vyloučení CAI. I přes limity, pochopení předtestové pravděpodobnosti ACTH deficit (klinická pozadí pacienta) je zásadní, protože diagnostická přesnost SST v případě negativního výsledku je suboptimální. U pacientů s CAI je nutná substituční léčba glukokortikoidy, schopná replikovat cirkadiánní rytmus kortizolu; léčba fludrokortizonem není nutná. Krátkodobě působící glukokortikoidy léky (hydrokortizon nebo kortizon acetát) jsou nejpoužívanější; nižší dávky než dříve používané jsou v dnešní době doporučuje snížit kortizolu-související komorbidity. Slibné výsledky byly získány s hydrokortizonem s řízeným uvolňováním, zejména pokud jde o metabolismus glukózy u pacientů s primární adrenální nedostatečností. Výhled přesná klinická diagnóza a pečlivá individualizovaná terapie jsou povinné u pacientů s CAI.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.